Děd
Děd. Mkl. Etym. 45. Cf S. N., Šrc. 241., 252. Na Mor. staříček, Brt. Byl tu dědek ženy jeho. NB. Tč. 12. — Dětská říkadla na baby a dědky (starce). Vz Brt. v Km. 1886. 626. a násl. D. v kšaftu léta vnukům protáhnouti mohl. Cor. jur. D. XXVI. — Děd = domácí bůžek.Vz Mus. 1863.263.—264., Hš. Sl. 83. Dědové (cf. lares, penates) po- kládáni byli za pěstovatele a ochránce do- mácího hospodářství. Šmb. S. I. 302. — Děd, hora u Berouna. Krč. v Kv. 1884. 553. — D., Altvater, hora v severozáp. Mor. — D. = poslední snop na poli, jinde: bába. Mor. Vz Sbtk. Rostl. 63. (25.).